Freedom festival report a fotky

Ve dnech 18. @ 21.8. se v Portugalsku poblíž hranic seŠpanělskem konala poměrně zajímavá psyakcička @ Freedom Festival 2005. V životě jsem na podobné zahraniční psy akci nebyl, takže když už mě vítr osudu zavál do Lisabonu, bylo jasné, kam se onen víkend vypravím zapsychonautit. Na tu akci jsem se těšil už někdy od dubna, ovšem poté, co jsem si četl divoké zprávy o zásahu na našem CzechTeku, těšil jsem se ještě víc @ byl jsem velice zvědav, jak podobné akce zvládají právě Portugalci. Jak je všem čtenářům notoricky známo, psytrance je v podstatě synonymum pro goatrance @ stát Goa (dnes Indie) byl jedním z prvních evropany kolonizovaných míst v Asii @ a to právě Portugalci, kteří zde poprvé přistáli už v roce 1498 (Vasco da Gama) a s malými přestávkami (britská okupace) vlastnili stát Goa (ovšem v souladu s místním obyvatelstvem) až do roku 1961. Dodnes tam žije hodně lidí portugalského původu, i když v poslední době schopnost obyvatel mluvit portugalsky vytlačuje většinové hindi. Historicky velice otevřená portugalská kultura a společnost tak měla velký podíl na vzniku toho zajímavého hudebního stylu @ a proto se není čemu divit, že se v Portugalsku tradičně konají velké akce typu Boom či Freedom Festival.

Tolik určité teorie, kterou jsem byl vybaven @ a už jsem se nemohl dočkat, až to vše uvidím v reálu. Line-up totiž sliboval nevšední zážitek v podobě téměř všech guruů současného psytrancu (namátkou Talamasca, Shpongle, Raja Ram, 1200 Mics, Hallucinogen, Infected Mushroom apod.)

Už cesta tam napovídala, že je to ve srovnání s ČR poněkud jiné. Trochu jsme se obávali přervaného autobusu Lisbon @ Campo Maior (což je nejbližší městečko u místa konání festivalu), který jezdí sotva dvakrát denně, ale překvapivě s ním jeli asi jenom 4 psytrenclaři, kteří navíc neoplývali velkou tranzitní inteligencí a vystoupili mnohem dřív, než bylo třeba (důvod byl jednoduchý @ v oné předposlední stanici vystoupili všichni kromě nás dvou reprezentantů českých psychonautů, takže portugalští pařiči se lekli a šli s davem @ typická portugalská vlastnost). Proč nikdo nejel autobusy, jsme zjistili posléze @ z onoho Campo Maior to bylo na místo konání akce ještě dobrých 10 km, v ohromném vedru a po silnici. Takže se není čemu divit, že naprostá většina účastníků akce zde byla vlastními auty.

Po vylodění v Campo Maior jsme nejprve zamířili do místního supermarketu, kde už jsme spatřili několik unaveně vypadajících individuí @ měli jsme štěstí a ukecali jsme si odvoz až na akcičku. Nakoupili jsme tedy něco portského, vína, šunky a vody a jen tak tak se naskládali do běžného renaulta @ naši tři dobrodinci totiž nakoupili téměř vše na co si jen člověk vzpomene, včetně asi 4 bas piva. Když jsme se hloupě divili, jak budou pivo chladit, jenom se usmáli, poznamenali něco o tom, že nežijeme ve středověku a zajeli k blízké benzince, kde si nakoupil ohromné množství ledu, které následně uložili do připravených koolboxů @ prostě jedna z portugalských vychytávek @ všude dostanete levnej led :)

Nuže jsme pomalu vyjeli. Náš řidič byla klasická postavička @ dredy, vyhulený zrak a k tomu ještě tak nějak divně vytočenou ruku @ prý památka na motobouračku. My jsme se z posádky jali tahat informace o festivalu a dozvěděli jsme se vskutku zajímavé věci. Boom se koná jednou za dva roky prostě proto, že pořadatelé si vydělali tolik peněz, že jim to na ony dva roky bohatě stačí a proto se dohodli s pořadateli Freedom Festivalu (Crystal Matrix) že si nebudou konkurovat a nyní si zase mohou namastit kapsy oni. Je to v podstatě klasicky jižní přístup @ pokud někam pojedete mikrobusem v Egyptě, v každé vesnici si vás jednotliví řidiči mnoha mikrobusů prohodí, protože každý si chce na cizinci vydělat svou kapku na živobytí. V tu chvíli jsem si začal uvědomovat, že tato akce není rozhodně pro srandu holubům a že to tedy zřejmě bude těžká komerčárna @ ale nechť, přeci jen je to jeden z atributů psytrancu @ lidé si prostě dobrovolně zaplatí určité vstupné, aby se pak při paření nemuseli o nic starat a měli to své luxury. Samozřejmě, než jsme dojeli, byli jsme řádně nahuleni.

Místo konání Freedomu bylo naprosto nádherné, bomba a vychytané, to se musí nechat. Celý tento protugalský region v podstatě uprostřed vertikalní osy procházející zemí a zároveň velice východně při samých hranicích seŠpanělskem (i to byl pořadatelský záměr @ aby mohlo přijet hodněŠpanělů) je velice vyprahlý a suchý, nikde nic, místní specialitou jsou pouze mraky olivových stromů, které jinak v Portugalsku nejsou příliš běžné @ takže celé okolí festivalu připomínalo spíše Tunisko nebo Izrael. Takže proč ta vychytanost, ptáte se? Celý areál festivalu se totiž nacházel na jakémsi poloostrově vnořeném do hladiny přehrady Barregem do Caia, jejíž voda byla skutečně chladná a čistá po celou dobu konání festivalu, což ovšem veškeré dimenze paření posunovalo úplně někam jinam. Psychonaut se kdykoliv mohl jít okoupat či si sportovně zaplavat a bylo přitom na jeho uvážení, jestli se přesune do nějaké odlehlé zátočiny, či zda si zaplave přímo u hlavní stage. Hlavní stage byla totiž umístěna na archipelagu, kterým končil celý areál poloostrova. Tento kempovací (kempovat se dalo kdekoliv) areál byl samozřejmě ohromný a v naprostém klidu pojal oněch odhaduji 10 tisíc lidí kteří se akce zúčastnili @ a to tak, že jste u svého stanu celý den téměř nikoho nepotkali.

Vstupné bylo pro našince opravdu vysoké, full pass na 4 dni stál 70 EUR, my jsme dorazili v pátek, takže jsme každý dali po 50 EUR. Ale zase na druhou stranu, člověk stejně tráví víkendy kdesi v přírodě i v kempech, takže za tři dni stanování s muzikou to vlastně není zase tak mnoho. Zde bych se rad zmínil o celkové organizaci akce. Hned u přehrady se nachází malý kempík, ale ten s oblastí Freedomu neměl nic společného. Kolem celého areálu byl plot, který tam stojí už odjakživa a má za úkol oddělit od okolí normálně se zde pasoucí krávy (ano, festival byl pořádán v podstatě na pastvině, pořadatelé si prostě pronajali pozemek od místního farmáře). Pravda je ovšem taková, že ona pastvina vypadal spíše jako poušť Gobi @ čili vše mnohem jednodušší oproti Čechám, kde je všude tráva ke zdupání, na čemž si samozřejmě odpůrci akcí vždy rádi smlsnou @ tady by neměli šanci, protože sebevíc lidí neudělá z Gobi nic jiného než trochu pohnojenou Gobi. Zde naopak běžní obyvatelé areálu, tedy mravenci, party rozhodně uvítali @ kdekoliv někdo něco organického odhodil, okamžitě nastoupila robotická jednotka mnoha druhů mravenců, kteří všechno v okamihu recyklovali. Nejvíce jim chutnaly chipsy.

Vzhledem k tomuto plotu bylo jasné, že se nemá dovnitř nikdo šanci dostat bez vstupného. Dala se např. přeplavat přehrada, ale neviděl jsem nikoho, kdo by toto riskoval. Navíc každý dostal u vstupu klasický komerčácký pásek na ruku a pokaždé, když se šlo kolem bodyguarda, bylo nutné mávnout rukou. To totiž bylo to první čeho si psychonaut na akci všiml @ několika rozestavěných skutečných goril, ale skutečných. Nejdříve to nahánělo do mírumilovné mysli účastníka trochu prudy, ale po zjištění, že všechny gorily jenom vypadají hrůzostrašně, ale jinak jsou moc milé, to nikomu zřejmě nevadilo. České gorily by se tak mohly poučit @ i gorila může být hodná a milá. Záměr pořadatelů byl zřejmý @ jakmile vidíte takováto monstra, nedovolíte si dělat sebemenší bordel, a skutečně @ vše probíhalo bezpečně a klidně jako po másle. Tedy žádní ožralí debilové jedoucí proti bednám, jako na jedněch techno čarodejnicích v ČR. Velice vychytaně se vyřešil automobilový problém @ jak už jsem psal, skoro každý přijel autem, takže jich tam bylo celkem určitě hodně přes tisíc. Organizátoři opět nezaváhali a ustanovili službu, která přesně určovala, kam které auto zaparkovat. Auta tak byla soustředěna na začátku areálu a stan už si každý musel na místo základny odnést sám. Praktické a jednoduché @ na rozdíl od CzechTeku apod. kde není ošéfována ani tato základní věc a auta neperformerů se pak všude zbytečně pletou (jiná věc jsou auta vezoucí systém, ovšem dost CzechTeku a spol., ještě se ke srovnání dostanu ke konci reportu).

Organizace tedy v tomto směru bezchybná a psychonaut to uznal souhlasným zamručením @ za ty prachy je to aspoň suprově vychytané.Horší to už bylo s pitím. Organizátoři totiž s předstihem udělali jakési Call For Shops na jejichž základě se mohl přihlásit každý, kdo chtěl mít na festivalu svůj obchůdek v shopping area. I přihlášení procházeli přísnou selekcí, aby byl dodržen kolorit festivalu, takže krámky byly vesměs bárky jako je známe i od nás, provozovateli byli nejčastěji ostřílení freak travelleři ze všech koutů světa s mnohdy dvacetiletými dredy. Mělo to to kouzlo, že v jednom baru jste si dali thajské, v dalším italské jídlo, tu dělal pokérovaný němec výbornou pizzu, tu jste si koupili velice silné space cookies. Ceny byly klasické na odrbání cizinců @ protože o to vlastně na tomto festivalu jde (portugalci jsou dobří obchodníci). Takže nejlepší byla asi 15 cm pizza u němčoura za 3E nebo špagety u italů za 5E. Ve srovnání s našima akcema samozřejmě nic moc @ zkrátka na organizované party utratíte vždy o hodně víc než na DIY, to platí všude na světě. Jediné poměrně velké šméčko byl nákup veškerého pití u oficiálních organizátorských barů za peníze festivalu @ freedomy, které jste si měnili v ‘bance’. Nealko 2 deci za 1E, pivo dvě deci za 1,5E. Takže se není čemu divit, že českému psychonautovi to lezlo poněkud do peněz. Ovšem na druhou stranu nikdo nekontroloval (ani by ho to nenapadlo), co si účastníci na akci vozí za zásoby, takže pořád někdo (jako např. ti co nám dali lift) jezdil do blízkého města pro pití, jídlo a led. Jistý ilegální obchod stejně probíhal opatřením navzdory, protože šrumec u baru to stejně nijak neomezilo, takže když jste se seznámili s některými přítomnými portugalci, dostali jste v pohodě džbán Sangrii za Euro a ještě vás notně nahulili.

K obecné organizaci by to myslím stačilo. Nuže poděkovali jsme našim dobrodincům za odvoz a šli jsme si postavit stan a vykoupat se do přehrady. Všude byl velice dobře slyšet již od čtvrtka jedoucí 20kW sound, takže si člověk radostně notoval celou dobu pobytu v areálu. Ihned po vykoupání a vykalení lahve portského jsme naběhli před stage a já se jal hledati LINE-UP, který byl na webu pouze holý, časově nespecifikovaný. Samozřejmě, že nikde žádný line-up ještě nevisel a když ho pak večer vyvěsili, stejně byl jenom krátkodobý na cca 10-15 hodin dopředu. Opět jasný komerční záměr @ pokud někdo přijel kvůli určitému jménu, musel zkrátka být stále na place a čekat na oznámení pořadatelů, kdy kdo bude hrát. Takže jsme šli rovnout pařit a zkoumat stage. Není nic extra zvláštního, co by stálo za popsání, výkon už tu máte a zbytek uvidíte na fotografiích. Jako bývalý častý účastník především těch dobrých CzechTeků v devadesátých letech jsem byl poněkud zklamán pouze jedním stage a jedním chilloutem @ prostě to na vás celé zapůsobí tak nějak chudě. Přeci jen nic se nevyrovná CzechTeku se svým cirkusovým prostředím s mnoha atrakcemi, kdy jakmile vás nějakej set začne nudit, můžete se okamžitě přesunout někam jinam a tak pořád dokola. Ale co bych taky měl čekat @ takže mně to rychle přestalo vadit, už proto, že všichni ostatní pařmeni se zdáli být nadšeni a skutečně @ z krátkých rozhovorů bylo patrné, že toto je pro naprostou většinu účastníků vrchol sezony a nic lepšího neznají. V tomto směru je tento festival skutečným mezníkem někde mezi komerčním housem a CzechTekem. Ale dá se to pochopit @ např. Týpek, co nás hodil na festival viděl moře jenom jednou v životě a nikdy neviděl padat sníh. Nemůžeme pak od něj čekat (od nikoho na té akci) sofistikovanou debatu na téma, co je lepší, co má své výhody a co nevýhody ve smyslu různých akcí a různých kultur @ to tam prostě nikoho nezajímá, prostě tohle je naše portugalská party, je nejlepší na světě a není nic lepšího. Psychonaut z toho byl nejprve poněkud zklamán, ale pak to hodil za hlavu @ Češi jsme tam byli zřejmě jediní a na kyselu zkrátka řešíme hlavni my, mix všeho, především pak Slovanů a Keltů. Jiné národy toho řešit zkrátka moc nechtějí.

Takže v onen pátek odpoledne a pak v průběhu noci hráli především různí zpřátelení DJs, kteří dle mého názoru ani nehráli psytrance, ale spíše docela průměrné, i když šlapavé techínko. Bohužel ho někteří až příliš často prohazovali neumělými ala gradačními pauzami a zbytečnými vejškami, takže se psychonaut chvílemi nudil a zkoumal tedy okolí. I když celou dobu bylo strašné vedro, nebylo moc kam se před sluníčkem schovat. Na rozdíl od Boomu, který tam byl pro všechny svatý a tohle brali jenom jako nahrážku, zde byla poměrně chudá konstrukce ve tvaru kruhu s minimem stínítek, ovšem velice pozitivní věcí byla neustále prýštící voda z konstrukce, což jistě zachránilo mnoho nonstop tančících robůtků. Jeden týpek mi tam ukazoval speciální noviny, které vycházejí jako deník v průběhu Boomu a stage tam byla v podstatě uprostřed (kolem bylo pak pět stages @ prvků), zatímco tady to byla klasika in front of stage. Za stage pak byla oblast pro účastníky, kam se nikdo nedostal, ale občas jste mohli zahlídnout Posforda, jak tam sedí s různými roštěnkami a zamyšleně kouká na tančící dav. Scénář festivalu se nakonec ukázal obchodně a produkčně velice vychytaný. Překvapením pro mě bylo (jestli se mi teď nějakej kovanej trenclař vysměje, tak prosím), že největší hvězdy hrajou od 6:00 do 12:00 A.M., a ta skutečně největší toho dne přímo v 6, za rozbřesku, což je samozřejmě velice atmosferické a fajn @ takže tohle mě docela zaujalo, i to že nad ránem a dopoledne pařilo vždy nejvíce lidí (i kvůli těm jménům).

Festival měl zhruba tento průběh @ čtvrtek nevím, v pátek ráno Talamasca (kterou jsme nestihli), v průběhu pátku různí Djové, kteří si to evidentně užívali, ale že by hráli nějak extra, to se říci nedá. Slibně vypadal LINE-UP na sobotu ráno @ od 6:00 1200 Mics a pak Infected Mushroom. Nicméně v sobotu nad ránem hrál jakýsi Dino Psaras, který to tam opravdu mydlil, jako znalec můžu říct, že to mělo mnohem blíže ke klasickému systémovému technu než k psytrancu. Následek to mělo takový, že se to lidem hodně líbilo a milý DJ byl tak unešen, že hrál a hrál a 1200 Mics nakonec nestačili ten den vystoupit. Nutno poznamenat, že o tom sám rozhodl samotný Raja Ram, který v podstatě neustále jako správný guru coural po podiu a dělal na lidi své klasické opičky. Takže nakonec byli největším tahákem Infected Mushroom, ale v podstatě mě to trochu zklamalo. Hráli svoje hity, jak je každý trenclař notoricky zná, dokonce ještě promrmlané hutnými beaty, ovšem všechno kazila ona zřejmě pro tento druh psytrancu typická show, kdy na stagi je hafo lidí a všichni tak nějak trapně tancují, a jeden z IM pouští desky a mašinky a přitom hrozně slizce (je navíc plešatej a vypadá jak ten týpek ze Scooteru) gestikuluje na lidi ala Carl Cox. Druhej typ z IM do toho hrál na kytaru, což bylo hudebně velice zajímavé, ale zase do toho v koženejch kalhotách velice ejakuloval a mně jako českému psychonautovi, který je zvyklý na nerušící element performera schovaného za plentou to přišlo, zvlášť na kyselině, ne moc dobré, rozhodně ne tak jak to zní, když to mixuje někdo z desek v ČR na akci a já na něj zbytečně nemusím koukat. Ale to je zkrátka otázka jiné kultury, my si na modly moc nepotrpíme, zatímco tam to lidi evidentně žrali a celkově to touto show atmosférou připomínalo spíše techno naroubované na Trutnov Open Air. Nicméně svůj účel to splní @ guruové psytrancu vzadu za stage uvedou do gruppie čety nové holky, ty jsou šťastné, lidi se baví a hoši z toho navíc mají ještě peníze a nehynoucí slávu, takže vlastně proč ne. Koneckonců, doteď mi v hlavě hraje hitovka I am playing the game.

Celou sobotu jsme pak trávili střídavě koupáním, popíjením piva atd atd, dobré bylo, že když začal hrát někdo zajímavý, psychonaut se mohl velice rychle přesunout blíže ke stagi a u baru vychutnávat nejlepší vycentrovaný zvuk. Přímo před stage totiž bylo jednak mnoho dusivého prachu a také se jim tam zvuk vzhledem k předimenzovanosti tak jakoby divně lámal, no znáte to. Vlevo byl slyšet jen levej zvuk a naopak, do centra jste se dostali právě u baru cca 50 metrů od stage. Ale to už je nemoc každého 20kW systému. V sobotu večer pak v chilloutu hráli Shpongle, tedy Posford s RajaRamem a ještě pár hudebníky a to byl skutečný zážitek, který se špatně popisuje, rozhodně je vidět, čemu se oba guruové dnes věnují, i proto nehráli jako Shpongle na hlavní stage, protože jim bylo jasné, že tím by komorní atmosféra toho projektu přeci jen zanikla v hlučícím davu. Mám pocit, že v sobotu někdy o půlnoci jsme šli konečně spát a ráno nás probudili svým rázným nástupem 1200 Mics, což byl v podstatě vrchol celého festivalu a Raja Ram i G.M.S (tyto dva subjekty jsou 1200 Mics) ukázali, zač je toho loket. Jejich živé vystoupení byl skutečný mutant tvrdého techna, psychedelických výšek a rockových hitů (asi nejvíc mi utkvěl v hlavě velice povedený mix Sweet Dreams od Eurythmics, dále pak kupříkladu Marilyna Mansona. Společně se 170 BPM docela zajímavý hukot). V neděli ve dvanáct pak přišel na řadu Guru z nejgurovatějších, tedy Hallucinogen, který působí oproti např. zmíněným IM velice introvertně a ostýchavě. Jeho set byl velice klasický a ani se oproti tomu, co známe, moc nemění. Nicméně svou atmosféru a sound to mělo a psychonaut si tak splnil jeden ze svých životních snů. Zábava trvala dle line-upu až do pondělního rána, ale to už jsme byli zpět v Lisabonu…

Report by zde mohl klidně skončit, ale mám ještě pár věcí, se kterými bych chtěl ctěné čtenáře seznámit. Co se týče drog, ještě nikdy jsem neviděl tak snadnou dostupnost ohromné škály čehokoliv. Na co si vzpomenete, to bylo ihned k dostání. Toto je jeden z hlavních aspektů legálně organizovaných oplocených akcí @ policie tam nemůže a nevznikají tak žádné problémy. Je sice trochu bizardní pozorovat 40 letého tlustého anglána, jak si se svými stejně vypadajícími přítelkyněmi u baru cpe po hrstech do pusy krystalickou MDMA, ale člověk si zvykne na všechno. Mám tu před sebou portugalskou obdobu Rock a Popu či čeho, kde jsou oficiální statistiky od hasičů (kteří patřili k vybavení festivalu stejně jako popeláři a non stop lékařská služba) @ za celou dobu nebyl nikdo hospitalizovan kvůli ničemu, pouze 4 (!) ošetření povrchových zranění vesměs říznutí kudlou nebo od střepu pod vodou v přehradě. Jelikož pivo se tam cucalo po dvojkách, zato speedy po kilech, neviděl jsem ani nikoho opilého, stejně tak agresivního nebo cokoliv takového negativního @ zkrátka dvoumetroví černoši dělají své. Ale jen v tom to nebude @ zároveň jste totiž stěží potkali někoho mladšího 18 let… těžko říci, jestli je to více vstupným, nebo tím, že mladé jihoevropany tento druh akcí příliš nezajímá a řidičák či na letenku mají jenom starší… rozhodně bylo vidět, že naprostá většina účastníků jsou protřelí psychonauti, kteří sice neumí pomocí drog tunovat svůj mozek, za to ale nejsou prasata a mají velice vysokou kulturu paření, tedy jsou čistí, mají vychytané oblečení a dost peněz.

Něco z toho, co se mi zde nepodařilo dostatečně vykreslit, najdete snad ve fotogalerii. Na úplný závěr se trochu zaměřím na jakýsi manifest, jak by mohla vypadat pohodová pařba budoucnosti, když se ten letošní CzechTek (což je náš český, profilový, a hudebně nejzajímavější festival, na kterém by se krásně mohlo snoubit techno s psytrancem) tak hrubě nepovedl. Jeden stage je totiž oproti DIY kultuře, kdy se sjede třeba stovka různých systémů hrajících nejrůznější hudbu, skutečně nuda. Navíc se v ČR obejdeme bez show DJs na stage @ působí to až moc rockově a @ já jsem něco víc než vy pode mnou style není prostě to pravé ořechové. Ovšem na druhou stranu jsou tyto psytrance akce mnohem vychytanější, co se týče výběru místa, organizace atp., protože to nejsou zkrátka žádní amatéři. Mám ten pocit, že existuje jakási střední cesta @ tedy festival DIY, jako CzechTek s tím, že každej performer zaplatí určitej obnos, který se mu lehce vrátí z jídla a piva na baru (které nebude rozhodně nijak drahé, na rozdíl od piva za 45 Kč dvě deci) + dobrovolné příspěvky od lidí, kteří se na akci chystají @ to by se dalo do společného pytle, z kterého by se uhradili čistě servisní lidé, kteří by koordinovali auta, průběžně uklízeli odpad + hasiči, doktor + neustále doplňované cisterny s vodou + ToiToi. Nikde by pak nebyl bordel, lidé by nemuseli kálet kde se dá atd. Byla by to jakási zlatá střední česká cesta @ nikdo by si tak šíleně nemastil kapsy jako kluci z Crystal Matrix, ale zároveň by bylo všechno včetně nájmu za pozemek a organizačních věcí dokonale podchyceno. S tím, že jak by to bylo s mládeží, to sám nevím, protože mladí jsou vždy společně s chlastem a drogami problém @ ale možná by stačilo to dělat jako jsme to dělali dřív na ranných CzechTecích @ jít za mladym bordelářem a říct mu: Hele nedělej tohle, nebo pudeš pryč @ ono to totiž pomáha. Lhostejnost ještě nikdy nikomu nepomohla. Jakýsi mutant Freedom Festivalu a Czech Teku jak jsem to zde rámcově nastínil by bylo něco naprosto vynikajícího. Aby to nebyla pouhá utopie, chce to kooperaci více schopných lidí z více komunit a hlavně inteligenci a neprotestovat a nedělat bordel za každou cenu. Cesty tu totiž jsou @ a není třeba s tím otravovat předsedu vlády.

Pothead, Lisabon