Absolum - Inside the Spheres
ABSOLUM @ INSIDE THE SPHERE (3D VISION Records 02/2004)
1. The Stomper
2. Virus
3. Off Beat
4. Inside the Sphere
5. Extreme Circumstances
6. The Race (Pole Position mix)
7. OB 1
8. Salam
9. That is Final
Poslední dílo od francouzského interpreta Christofa Drouieta vyšlo již v únoru 2004. Snažil jsem se stihnout recenzi zveřejnit ještě v posledních dnech tohoto roku, protože v sobotu 1.1. bude album patřit již ke starým vykopávkám z loňska. Přitom je velká škoda, že zůstalo po celou tu dobu bez povšimnutí, protože Absolumovo CD "Inside the Sphere" přináší devět velmi kvalitních tracků. Navíc Absolum je pro mě srdeční záležitostí, nebudu připomínat proč :-) a to je další důvod, abych zde zabral místo s téměř rok starou záležitostí.
Absolum patří v taneční scéně už téměř mezi dědečky. Svůj první track vydal v roce 1988, první album vyšlo v roce 1994 pod pseudonymem Transwave, pod kterým vydal celkem tři alba a sedm singlů. Na přelomu tisíciletí si začíná říkat Absolum. Pod tímto označením vydal již dvě alba a tři EPčka. Spolupracuje s nejrůznějšími interprety z psytrance scény (GMS, Nomad, Talamasca a mnoho dalších) a je zakladatelem a majitelem labelu 3D Vision records. Rozepisovat se o jeho diskografii, společných projektech nebo o jeho vydavatelství by samo o sobě zabralo místo na dlouhý článek. Kdo pamatuje 3D Vision party a Absolumovo vystoupení, ví, že většina informací o Christofovi byla zveřejněna na party webu
První track The Stomper začíná impozantním úvodem připomínajícím bouři a zpěv racků. Do toho nastoupí tvrdý beat a basová linka, racci odlétají a střídají je hi-hatky a sampl, který bych přirovnal nejspíše ke goasoundu. Vytváří pravidelný základ tracku. Přilétají rackové, nejrůznější tajemné zvuky a po odmlce ještě pravidelně se opakující sampl, což evokuje k tanci. Druhá přestávka uvádí do třetího dějství, které je pestřejší na nejrůznější zvuky a ruchy podobné velmi nepěknému počasí. Ke konci se přidává i acidová linka, decentně se stupňující ve víru beatů, basy a hučivého zvuku. Je to super @ na poslech i tanec. Absolumův styl, ovšem od posledního alba ještě vytříbenější.
V podobném duchu se nese i druhá skladba Virus (ostatně i celé album), která má o něco brumlavější basu, pomalejší beat, ale ostřejší a sykavější hi-hatky. Ty jsou podporovány i sykavějšími a ostřejšími zvuky. Po příjemné hlášce někde ve třetině tracku na řadu nastupují také pro Absoluma typické krátké zvuky připomínající přestřelku malých vesmírných příšerek. Obměna "nosných" i "vedlejších" zvuků je dostatečná, přesto mi track přijde slabší než první, a já se těším na další, v pořadí třetí výtvor. Virus je track, kde se střídá příjemné napětí s nepříjemným přehršlem zvuků (obzvlášť ke konci).
Off Beat je již od začátku typickou taneční záležitostí @ beat začíná od nuly, po čase to v tracku pěkně mrouská. Asi v polovině v ní začínám postrádat tajemnost, díky opakujícím se krátkým samplům, což se však záhy vylepšuje odmlkou a vstupem do druhého dějství. Po chvíli se zase odehrává klasický souboj mezi galaktickými potvorami. Třetí dějství je zajímavé srovnáním basové linky, přitvrzením tracku, různými efekty, příjemným podkladem i zvuky, přidává se nový "nosný" opakující se sound a mezitím se zase mydlí alieni hlava nehlava, vzdalují se a přibližují, čímž basová linka více či méně vyniká a zaniká. Rychlý konec, při němž si stačím uvědomit, že to byl příjemný zážitek.
Skladba nesoucí jméno alba Inside the Sphere začíná decentně, poletováním zvuků a jejich mutací do nových podob. Následuje drobná změna basové linky k lepšímu, track se stává tanečnějším a tvrdším, nastupuje melodický sampl podkreslený množstvím zvuků se starty psy_rachejtlí. Skladba ve správnou chvíli nabere nový směr - bonga, hláška a nový vysoký krátký zvuk. Pak návrat k původní melodii ovšem vyjádřené jiným soundem a zase se to hemží zvuky a beat pořád šlape a šlape a i když píšu s klávesnicí položenou na nohách, pravá mi pořád cuká do rytmu a nemůžu přestat ačkoli mi to znesnadňuje psaní. Track je taneční a navíc vyzývavý. Ke konci máte pocit že stojíte u dvou koz na řezání dříví, na každé je poleno a vy je řežete obě dvě najednou, v levé i pravé ruce pilu, naprosto nesourodě jednou zatáhnete za levou a pak zas za pravou pilu no co vám budu povídat
Jenže já píšu o tom co bylo, a mě se zatím rozjel track Extreme Circumstances. Hodně rychlý a taneční, příjemný a zajímavý basovou linkou, která vždy na konci taktu ujede. Asi po třech minutách se basa srovná, rychlost zůstává a já píšu a současně pařím. Nastupuje melodický sound. V odmlce basa, která se ztrácí ve stereu v obou sluchátkách doleva a doprava, pak to ale najede a zase šlape, do toho příjemný trhavý zvuk, jako když natrhnete látku a pak jí doškubnete do konce. Opět triky s beatem, mění se basa i zvuky @ ty se načítají a track houstne i když basa je zase melodičtější. Ale jen na chvilku. Ke konci vše přitvrzuje. Možná že se vyjadřuji zmatečně, ale píšu jak slyším a track se hodně mění a je prostě dobrý
The Race je klasický závod mezi zvuky, ale zpočátku to vypadá velmi uspořádaně a nepřeplácaně, což se mi líbí. Beat je pomalejší, ale basa tvrdí muziku, v tomto stylu to nastoupilo už od začátku, po té, co odstartovali formule. Track je celý hutný, hodně za to můžou zvuky, starty nejrůznějších předmětů směrem vpřed nebo k obloze, občas se ozve výkřik "GO!" a já mám pocit, že stojím na nějaké šílené dráze, kde se to míhá naprosto čímkoliv, co vás jen napadne, že může závodit a sice pekelně rychle. Ve třetím dějství tracku možná přijela i policie, alespoň podle houkačky, jenže zdá se, že žádného to nezajímá, protože se to zase začíná míhat všemi tělesy a do toho tancují zvuky a davy šílí a vesmířané jedou na plný kotel
Na rychlo se - pouze po úvodu nějakého upozornění - rozjíždí další track OB1. Noha mi pořád vibruje a já si říkám, jak se to Absolumovi povedlo. Ta tyda tyda ta tyda a jedém Průlety a "nosný" melodický zvuk co nutí tělo tancovat, ale mozek poslouchat! Nádherná symbióza, obzvlášť když se přidá ujíždění tyda ta! Druhé dějství otvírá hláška a zase to šlape, "bíty", basa, "hájtky", mrouská si to nějaký zvuk a nastupuje tata ta tata tu tu tu tu tou, digitální průlet, který krystalizuje a opět velmi příjemný melodický sound - vzdáleně připomínající starší hitovku od Talamascy: Speaking Robot, ale v podstatně progresivnějším provedení. Konec hovořících robotů, protože následuje další změna a sice ve třetím dějství @ tvrdý beat a zvuky s průlety @ pro starší a pokročilé použiji: nět ašíbky.. Do toho se vrací melodie a já zas řežu pilou ostošest obě klády na levé i pravé koze a jsem z toho volaký taký zmatený a unavený, ale řežu, řežu! Uff, ještě že už konec, je to síla
Salam. Poslední rychlý track na albu. Nejde o Egypt ani o gothai. Každopádně track začíná tak, že máte pocit, že se fakt bude dít něco hodně důležitého a kdyby to byl místo hudby film, kuřáci by si zapálili cigaretu a poposedli si přitom v křesle. Pak začíná opět pomalejší beat, zajímavý, trochu kovový sampl, typicky absolumovsky nerovná basa. Jenže to už se přidává šílený zvuk, takový, jaké rád používá například i techno mág Olav Basoski, jakoby jste se pokoušeli nařídit čtvery digitálky najednou a všemi čtyřmi tlačítky dohromady! Takové ty digi z osmdesátých Mačkáte jak magoři jedno tlačítko přes druhé, klátíte se u toho jak prázdná ptačí budka ve větru ze strany na stranu. Jste tělo bez duše i duše bez těla. Konec. Zklidnění. Brumlavější tvrdší basa. Menší množství zvuků. Jiné zvuky. Začínají se rozjíždět. Všechno je jinak, jen průlety zůstávají a vznášedla se prohánějí ulicemi velkoměsta. Na konec se opět vrací digitálky z počátku skladby a já jen svírám rty a vidím před sebou toho vyhublého němčoura jak paří zpocený bez trička na party sorry, to dění ve skladbě k tomu prostě evokuje! Je to našlápnutý jak bloklej plynovej pedál ve stopětce!
Úúúffff! Velký nádech a ještě delší výdech. Pohoda, kde ovšem musíte hýbat celým tělem, protože pomalý beat, zjišťuji, je fakt taneční jako prasátko. Nádherné zvuky, opravdu promáknutá atmosféra, neznámo, pravidelné zvuky do pomalejšího rytmu, nějaké ty hlášky, jeskynní bublání, příjemná melodie, přesně tak, jak si to představuji a jak to má u takového @ zklidňujícího tracku být.
Album je typicky absolumovské, vyvážené, taneční a našláplé rychlým beatem, tvrdou ne přehnaně melodickou basou. Je plné zvuků a oproti minulému albu Wild dle mého názoru propracovanější a zajímavější, pestřejší, poslouchavější. Inside the Spere je stejně taneční jako Wild, ale lépe se vnímá, je zajímavější. Výborné doma, v autě i na party. Záporně hodnotím pouze booklet, designéři si s ním rozhodně mohli vyhrát lépe, obzvlášť když vím, co v "třidévižn" dovedou za obaly
Skladby, které mě nejvíc zaujaly nezvolím, protože jsou všechny na velmi vysoké úrovni, snad kromě druhé @ Virus, tento track mi jako jediný moc nesedl... možná špatná konstalace čehokoliv :-)